Průvodce destinací
Jordánsko, plným názvem Jordánské hášimovské království, je stát na Blízkém východě v jihozápadní Asii, který na severu sousedí se Sýrií, na východě s Irákem, na jihu se Saúdskou Arábií a na západě s Izraelem a okupovanými palestinskými územími, na jihozápadě má krátký přístup k Rudému moři. Podél západní hranice země protéká řeka Jordán, která se vlévá do Mrtvého moře. Jordánsko je polopouštní země o rozloze 89 000 km² s 11,5 milionu obyvatel, což z něj činí jedenáctou nejlidnatější arabskou zemi. Hlavním a největším městem (a nejlidnatějším městem Levanty) je Ammán, dalšími významnými městy jsou Zarká a Irbid. Úředním jazykem je arabština, 95 % obyvatel země jsou sunnitští muslimové, zbytek tvoří převážně arabští křesťané.
Dnešní Jordánsko je obýváno lidmi již od paleolitu. Na konci doby bronzové vznikla v Transjordánsku tři království: Ammón, Moáb a Edóm. Ve třetím století př. n. l. založili arabští Nabatejci své království s centrem v Petře. Mezi pozdější vládce transjordánské oblasti patří Asyrská, Babylonská, Římská, Byzantská, Rášidská, Umajjovská, Abbásovská a Osmanská říše. Po Arabském povstání proti Osmanům v roce 1916 během první světové války došlo k rozdělení většího syrského regionu, což vedlo k vytvoření Emirátu Transjordánsko v roce 1921, který se stal britským protektorátem. V roce 1946 země získala nezávislost a stala se oficiálně známou jako Jordánské hášimovské království. Během arabsko-izraelské války v roce 1948 země obsadila a anektovala Západní břeh Jordánu, dokud jej v roce 1967 neobsadil Izrael. Jordánsko se v roce 1988 vzdalo nároku na toto území ve prospěch Palestinců a v roce 1994 podepsalo mírovou smlouvu s Izraelem.
Jordánsko zůstalo většinou nedotčeno násilnostmi, které zachvátily region po arabském jaru v roce 2010. Již od roku 1948...
Zdroj a historie autorů: Wikipedia ·
CC BY-SA 4.0 ·
Zkráceno z původního textu; automaticky importováno bez redakční kontroly. 2026-11-19 03:26:51 UTC
Zajímavá místa a praktické informace
Cestovní ruch je považován za základní kámen ekonomiky a je velkým zdrojem zaměstnanosti, tvrdé měny a hospodářského růstu. Většina turistů pochází z evropských a arabských zemí. V roce 2023 navštívilo Jordánsko 6,4 mil. návštěvníků, což bylo o 26 % více než v předchozím roce. Cestovní ruch je velmi ovlivněn regionálními turbulencemi, jako je občanská válka v Sýrii či arabské jaro. Například v roce 2010 navštívilo Jordánsko 8 milionů návštěvníků, ale v letech 2010–2016 byl zaznamenán 70% pokles počtu turistů; počet turistů začal znovu stoupat v roce 2017.
Podle ministerstva cestovního ruchu a starožitností se v Jordánsku nachází přibližně 100 000 archeologických a turistických památek, mezi velmi zachovalá historická města patří Petra a Džeraš, přičemž první z nich je nejoblíbenější turistickou atrakcí a ikonou království. Jako součást Svaté země se zde nachází řada biblických míst, mj. Al-Maghtas (tradiční místo Ježíšova křtu), hora Nebo, Umm ar-Rasas, Madaba a Machaerus. K islámským památkám patří svatyně společníků proroka Mohameda, jako byli Abdalláh ibn Ráváh, Zajd ibn Harita a Muadh ibn Džabal. Oblíbenou turistickou atrakcí je také Adžlúnský hrad, postavený muslimským ajjúbovským vůdcem Saladinem ve 12. století během jeho válek s křižáky.
Turisty láká také moderní zábava, rekreace a tržiště v městských oblastech, především v Ammánu. V poslední době se v Ammánu, Akabě a Irbídu začíná rozvíjet noční život a roste počet barů, diskoték a nočních klubů. Alkohol je běžně dostupný v turistických restauracích, obchodech s alkoholem a dokonce i v některých supermarketech. Údolí včetně Vádí Mudžíb a turistické trasy v různých částech země lákají dobrodruhy. Pěší turistika si získává oblibu mezi turisty i místními obyvateli. Místa jako biosférická rezervace Dana a Petra nabízejí četné značené turistické trasy. V roce 2015 byla zřízena Jordánská stezka, 650 km dlouhá turistická trasa táhnoucí se celou zemí od severu k jihu a protínající několik zajímavých míst, jejímž cílem je oživit cestovní ruch. Kromě toho se na pobřeží Akaby a Mrtvého moře nachází přímořská rekreace prostřednictvím několika mezinárodních letovisek.
Jordánsko je na Blízkém východě destinací...
Zdroj a historie autorů: Wikipedia ·
CC BY-SA 4.0 ·
Zkráceno z původního textu; automaticky importováno bez redakční kontroly. 2026-11-19 03:26:51 UTC
Počasí během roku
Podnebí se značně liší; obecně platí, že čím dále do vnitrozemí od Středozemního moře, tím jsou zde větší teplotní kontrasty a méně srážek. Průměrná nadmořská výška je 812 m n. m. Ve vrchovinách nad Jordánským údolím, v horách Mrtvého moře a vádí al-Araba a až po Ras Al-Naqab na jihu převládá středomořské podnebí, zatímco ve východních a severovýchodních oblastech země panuje suché pouštní podnebí. Přestože na pouštích dosahují teploty vysokých hodnot, horko je obvykle mírněno nízkou vlhkostí a denním vánkem, zatímco noci jsou chladné.
Léto, které trvá od května do září, je horké a suché, s průměrnými teplotami kolem 32 °C, které v červenci a srpnu někdy přesahují 40 °C. Zima, která trvá od listopadu do března, je poměrně chladná, s průměrnými teplotami kolem 11 °C. V zimě se také vyskytují časté přeháňky a v některých západních vyvýšených oblastech občas sněží.
Biodiverzita
V Jordánsku je evidováno více než 2 000 druhů rostlin, mnohé z kvetoucích rostlin vykvétají na jaře po zimních deštích a typ vegetace do značné míry závisí na množství srážek. Horské oblasti na severozápadě jsou pokryty lesy, zatímco jižněji a východněji se vegetace stává křovinatější a přechází k vegetaci stepního typu. Lesy pokrývají 1,5 milionu dunamů (1 500 km² ), tedy méně než 2 % rozlohy Jordánska, čímž se Jordánsko řadí mezi nejméně zalesněné země světa, přičemž celosvětový průměr činí 15 %.
Roste zde borovice aleppská, astivid, šalvěj Salvia dominica, kosatec černý, tamaryšek, anabasie, pelyněk, akácie, cypřiš stálezelený a jalovec fénický. Horské oblasti na severozápadě jsou pokryty přirozenými lesy borovic, opadavých dřevin, stálezelených dubů cesmínovitých, pistácií a divokých olivovníků. Vyskytují se tu ježek ušatý, kozorožec núbijský, prase divoké, daněk, vlk arabský, varan pustinný, medojed kapský, slepýši Anguinae, karakal, šakal obecný a srnec obecný a z ptáků vrána šedá, sojka obecná, sup ušatý (královský), sokol šahin, dudek, výr velký, kukačka obecná, špaček Tristramův, strdimil palestinský, hýl sinajský, poštolka obecná, vrána domácí a bulbul arabský.
V Jordánsku jsou zastoupeny čtyři suchozemské ekoregiony: Syrské xerické pastviny a křoviny, Východostředomořské...
Zdroj a historie autorů: Wikipedia ·
CC BY-SA 4.0 ·
Zkráceno z původního textu; automaticky importováno bez redakční kontroly. 2026-11-19 03:26:51 UTC